Koučink není jen práce, je to celoživotní vzdělávání skrze výcviky, tréninky, práci s klienty. Důležitou částí jsou supervize či mentorinky s mentory, kterým posíláme (po odsouhlasení klienty – samozřejmě) nahrávky s vlastním koučováním, abychom získali zpětnou vazbu a učili se být lepšími kouči.

Mentorům posílám nahrávky koučinku, se kterými jsem skoro spokojená. A pravidelně odcházím s pocitem: „Aha… tak ještě to mohlo být lepší.“ 😄

Po více než 8 letech v koučinku a během přípravy na PCC certifikaci zažívám pravidelně jednu zajímavou věc:

Čím víc toho umím, tím víc vidím, kolik prostoru mám ještě k růstu.

Mentorink je někdy trochu ego detox a návštěva u očního, kdy vám nasadí brýle a vy vidíte na své nahrávce koučinku to, co jste před minutou neviděli. 😅

Pošlu nahrávku koučinku, klient byl velmi spokojený, já si říkám: tohle bylo dobré.:-)

A pak přijde mentor a ukáže mi:

• kde mohla zaznít silnější otázka,
• kde bylo moje slepé místo,
• jak podpořit klientův růst ještě citlivěji a přesněji.

A víte co? Dřív mě to znervózňovalo. Dnes se opravdu těším na to, co nového se naučím, je o můj vlastní růst a pokrok. Díky mentorinkům je občas růst přímo skokové.

Jsem vděčná, že díky mentorinku můžu být lepší koučkou než před rokem. A snad i zítra lepší než dnes.

Děkuji všem mentorům, kteří mě na mé cestě k PCC provázejí (Eva Mohauptová PCC, ACTC, EIA, ITCA., Zdeněk Štěpánek ANAM, MCC, Miroslav Frydrychová, Pavel Fiala, Libor Macák).