Všimli jste si stresu, který je ve vzduchu každoročně před začátkem školního roku?

Většina z nás měla nebo ještě má děti školou povinné. Všichni to známe. Sotva skončí starý školní rok a přijde červenec, nestihneme si ještě ani pořádně oddechnout a už se spouští příprava na nový školní rok.

Začíná nanovo shánění aktovek, pouzder, nepolámaných pastelek a pravítek, nevyschlých fixů, přesně padnoucích obalů, neztvrdlých štětců a temper, větších cviček a teplákovek (seznam bývá velmi dlouhý, zejména maminky vědí) a to ideálně, než se obchody zaplní davy rodičů.

Přehlídka našich přesvědčení

Žijeme život v naučených a hluboce zajetých přesvědčeních, které jsme se většinou naučili ve svém dětství v původní rodině. A přesvědčení formují náš život. Dokážou nám z něj udělat pohodu nebo taky „peklo“.

Pár příkladů přesvědčení a strachů v tomto období:

• „Děti musí mít všechny školní potřeby dokonale a včas připravené.“ → snaha o dokonalost a bezchybnost / nesmíme dělat chyby
• „Co je na seznamu od paní učitelky, to musí být nachystané (i když to možná nebude potřeba)“. → poslušnost autoritám a strach z konfliktu
• „Musíme se připravit na všechno, co by se mohlo pokazit.“ → strachy a nedůvěra v život
• „Začátek školního roku je prostě stres.“ → naučené negativní vidění světa
• „Když všechno nenachystám na 120%, nejsem dobrý rodič.“ → hodnotím sebe podle nevyřčených očekávání ostatních lidí a pocity nedostatečnosti

Výsledkem je to, že zbytečně týdny dopředu sháníme školní potřeby. Stresujeme se, co ještě není a co chybí. Stresujeme i děti a ty se učí stejné návyky. Víme, že spoustu věcí děti stejně potřebovat nebudou, ale snažíme se připravit na všechny problémy a chceme ukázat, že jsme dobří rodiče. A že to stojí i hodně peněz, o tom ani nemluvě.

Dokonalost je neefektivní..

Paretovo pravidlo zjednodušeně říká, že 80% věcí stihneme za 20% času a dosáhnout dokonalého výsledku (tedy těch zbylých 20%) nám zabere dalších 80% času.. fakt to funguje. Za zlomek času budeme mít velmi dobrý výsledek. Snaha o dokonalost je neefektivní.

Na všechno se nemůžeme připravit – to je život…

Vždycky se něco může pokazit a taky pokazí. A na druhou stranu se něco i vylepší. Prostě život nemáme pod kontrolou a když se o to snažíme, tak se v tomto nerovném boji jen zbytečně vyčerpáme. Můžeme změnit úhel pohledu a vnímat to jako krásu, že nevíme, co bude.

Pozitivní kruh

Když k sobě samým budeme laskavější, dovolíme si nebýt na všechno připraveni, odhodíme zátěž očekávání dokonalého vstupu do školního roku, budeme mnohem víc v klidu. Díky tomu budou v klidu i naše děti. Ony pak zvládnou nástup do školních lavic víc v pohodě a to rodičům přinese klid a důvěru, že školní rok půjde hladce. Vznikne krásný pozitivní kruh.

Dá se to dá prožít jinak

Na nákup si vyhradíme dost času a uděláme ho hravější (může to být legrace místo stresu). Co neseženeme teď, zařídí se operativně, až to bude aktuální. Na všechny problémy se stejně nepřipravíme, tak řešme jen to, co se opravdu děje. Zmenšíme nároky na sebe i děti. Dáme tomu více lehkosti.

V neposlední řadě si nastavíme nový pozitivní přístup, můžeme se přece těšit na to, co přijde. Děti jsou větší, šikovnější než loni. Nový rok přinese nové výzvy, ale i novou zážitky a radost. A když se na to budeme těšit my, budou se těšit i děti.

A že už nemáme malé děti?

Nevadí. Zavzpomínejme ze sentimentu, jaké to tehdy bylo? To, jak jsme řešili začátek nového školního roku ukazuje, jaké máme vnitřní nastavení a přesvědčení. Projevují se úplně stejně v pracovních závazcích i mezilidských vztazích. Může nás to hodně naučit o nás samotných.

Veškerá přesvědčení se dají celkem snadno změnit a díky tomu začít žít pohodovější život.